Pískomil tlustoocasý

Jeho tělo je zavalité a shora mírně zploštělé. Uši jsou u tohoto druhu níže položené, čímž vzniká dojem jakoby liščí hlavy. Měří 9-13 cm, váží nejvýše 50 g. Na pískomila má poměrně krátké nohy. Svůj ocas používá jako velbloud své hrby. Ukládá si do něj metabolickou vodu a tukové zásoby. Zdravý jedinec má proto pěkně hrubý a válcovitý ocas, podle kterého se snadno odlišuje od ostatních druhů pískomilové. Srst na hřbetní straně těla pískomila tlustoocasého je dlouhá a jemná, někdy mírně vlnitá, je pískovožluté barvy s černými konečky chlupů. Břišní strana těla je bílá. V přírodě se živí hlavně hmyzem a různými rostlinami. Do chovů se dostal v roce 1995, kdy byl vystavován v pražské zoologocké zahradě. Vůči člověku je mírný a většina zvířat se ani při uchopení do rukou nesnaží kousat. V přírodě obývají pískomilové křečkovití písčité pustiny se sporou vegetací. Pochází ze severní Afriky, přesněji ze saharské pouště v severozápadním Egyptě, Libyi, Alžírsku a Tunisku. Obývá řídce porostlé písečné nebo skalnaté typy pouští. Své brlohy si vyhrabává značně hluboko, někdy i do hloubky 1 m. U pískomila tlustoocasého trvá březost 19 až 22 dní, počet mláďat ve vrhu je 3-6. V péči člověka se může dožít i 4 let. Vyžadují poměrně velké a dobře větratelné terárium alespoň 60x40x30 cm. Jako substrát je nejlepší propraný a prosytý říční písek smíchaný s mastkem. U tohoto pískomila je jméno skutečně příhodné, protože si v lysém ocasu shromažďuje tukové zásoby na nepřiznivá období roku a jeho ocásek tak může nabýt pozoruhodných rozměrů.